Jde o vaše první angažmá v pozici hlavního trenéra, předtím jste působil jako asistent. Tým jste přebíral v době, kdy byl suverénně
poslední, a navíc se potýkal s odchody některých hráčů. Váhal jste nad touto
nabídkou?
Neváhal jsem. Chtěl jsem dělat hlavního trenéra, a proto jsem nabídku ihned
přijal.
Je něco, co vás během výkonu nové funkce překvapilo, ať už
pozitivně, či negativně?
Ve fotbalu už se pohybuji dlouho, takže mě nic pozitivně ani negativně
nepřekvapilo.
Co se na hře Varnsdorfu změnilo pod vaším vedením oproti
podzimu nejvíce?
Změnili jsme hlavně rozestavení. Dále také nastavení kluků. Hned v prvním zápase
se ukázalo, že jsou schopni vyhrávat. To následně potvrzovali i v dalších utkáních.
Chtěli jsme hrát aktivně, rychle se přesouvat dopředu.
Jak moc vám pomohla povedená zimní příprava, během které
jste nepoznali přemožitele?
Poté, co se skoro celý podzim nepovedl, kluci v přípravě zjistili, že mají
na víc. Že můžou i vyhrávat. Asi jim to dodalo sebevědomí, které pak přenesli
do některých ligových zápasů.
Během dubna jste stihli zaznamenat více výher než za celou
podzimní část sezony. Zisk deseti bodů vás vrátil do hry o záchranu, vám pak
přinesl i ocenění pro nejlepšího trenéra měsíce. Co na něj říkáte?
Každé takové ocenění potěší. Musím ale říct, že je to samozřejmě hlavně zásluha
hráčů. Touto cestou bych chtěl poděkovat i mému kolegovi Radkovi Porcalovi,
který mi hodně pomáhá.
Co stojí za zlepšenými výkony Varnsdorfu z posledních kol?
Mnozí experti už tým prakticky odepisovali...
Kluci vytvořili dobrý kolektiv. Dokáží táhnout za jeden provaz. Jsou
charakterově dobře nastavení. Myslím, že se to na hřišti odráží.
Výhra nad ambiciózní Líšní, poté venkovní remíza s o baráž
usilujícím Vyškovem. S čím jste do takto těžkých zápasů šli? A jaký měly efekt
pro další dubnové zápasy?
Do každého domácího zápasu jdeme s tím, že chceme být od začátku aktivní a
vyhrát. Víme, že je pro nás každé utkání těžké, ale doma chceme získávat tři
body, hrát aktivně a sebevědomě. Na hřišti třetího Vyškova jsme venku neměli co
ztratit. Stejně jako všechny soupeře jsme je viděli na videu a řekli jsme si,
že si chceme odvézt minimálně bod. To se nám povedlo.
V závěru měsíce jste uspěli za tři body proti konkurentům ze
spodu tabulky – Olomouci B a Prostějovu. V těchto utkáních jste navíc
neinkasovali ani gól. Asi jste své svěřence hodně chválil, že?
V Olomouci jsme určitě podali náš nejlepší venkovní výkon. Hráli jsme fakt
dobře. Hlavně ve druhém poločase, tam jsme to zlomili třemi góly. Kluci hráli
klidně, byli sebevědomí. Doma s Prostějovem nás v úvodu trochu poznamenalo
zranění Romana Zálešáka. Byl to vyrovnaný zápas. Soupeř byl silný při
standardkách. My měli také šance. Kluci to nakonec zlomili vůlí a týmovostí. Chválil
jsem je, i za ta čistá konta. Zápasy se povedly.
Cítíte ze strany klubového vedení tlak na záchranu?
Tlak si asi nejvíce vytváříme sami v kabině. Chceme Varnsdorf zachránit.
Pan Gabriel samozřejmě také, i když ví, že jsme v těžké situaci. Mužstva
kolem nás vyhrávají také.
Co je potřeba udělat v závěrečných kolech, aby byl Varnsdorf
i v příští sezoně druholigový?
Je dobře, že se nám uzdravují zranění hráči – třeba Filip Firbacher. Vrací se i
Roman Zálešák. Musíme být hlavně zdraví a namotivovaní. Bude to asi hodně i o
hlavě, takže musíme být silní, abychom poslední kola zvládli, a věřit, že
uspějeme.