Mluví se teď v Chrudimi o možném postupu?
Nějaké téma to je, ale jsme opatrní. Víme, že nás určitě nečeká jednoduchý dvojzápas. Chceme do něj jít naplno, pak už se děj vůle boží (úsměv).
Půjdete si dvojutkání proti patnáctému týmu Chance Ligy užít jako odměnu za vydařenou sezonu?
Na jednu stranu ano. Ale chceme dokázat něco, co se v Chance Národní Lize ještě nikomu nepodařilo – postoupit přes baráž. Nebude to jenom o tom si zápasy užít. Jak jsem říkal, budeme do nich chtít dát maximum a pokusíme se je zvládnout.
Baráž pro vás zároveň bude regionálním derby s Pardubicemi. Jak se těšíte?
Bude to mít grády a taky to bude velké lákadlo pro lidi. Takové zápasy se jen tak nevidí, nám i Pardubicím půjde o hodně. Rozhodně to bude hodně zajímavý dvojzápas, moc se na něj těším.
V Chrudimi na jaře hostujete z Hradce Králové, co jste si od přesunu sliboval?
Chtěl jsem jít někam, kde bych měl šanci na větší herní vytížení. Potom jsme se začali bavit s Chrudimí. Představili mi svoje cíle a nastínili mi, jak by to mělo vypadat. Podali jsme si na to ruku a zpětně můžu říct, že jsem udělal dobré rozhodnutí.
Potvrzuje to vašich sedm gólů v jedenácti zápasech.
Dostali jsme se do baráže, což jsme chtěli. Góly jdou za celým týmem, svezl jsem se na kolektivním úspěchu. Když se daří týmu, vynikají z toho pak i jednotlivci.
Na podzim táhl Chrudim svými góly David Látal, který poté zamířil do Baníku Ostrava. Motivovala vás možnost na něj navázat a převzít pozici týmového střelce?
Nebral jsem to tak, že bych se kvůli tomu měl dostat pod tlak. Ale motivovalo mě to, abych podával podobné, ne-li lepší výkony. Věděl jsem, že v Chrudimi útočníci góly vždycky dávali. Ať už to byl David Látal nebo předtím David Huf. Proto jsem si říkal, že jít sem bude krok správným směrem.
Praktikujete rozestavení 4-2-3-1. Jak se vám jako „hroťákovi“ spolupracuje s trojicí spoluhráčů, kteří operují pod vámi – na postech ofenzívního záložníka a křídel?
Hlavní je, že se snažíme hrát fotbal. Celý tým. Nechceme předvádět bezhlavé nákopy a funguje nám to. I mně to sedí, je to super a jsem za to velice rád.
V útoku vás střídá veterán Pavel Černý, snaží se vám předávat zkušenosti?
Pavlíka na každém tréninku pozoruju, jak jako útočník řeší různé herní situace. Bavíme se o nich spolu, i když typologicky jsme každý trochu jiný. Beru to jako ohromnou pomoc. Jsem rád, že jsem v týmu, kde je i on.
S nejvyšší českou soutěží máte zkušenosti z Hradce a Jablonce. V čem se od ní liší Chance Národní Liga?
Jediný rozdíl je v kvalitě na balonu. Jinak jsou to stejné soutěže, i co se týče intenzity nebo soubojovosti.
V minulosti jste kopal juniorskou Bundesligu v dresu Norimberku, kde jste si pak zahrál i za „béčko“. Jak se angažmá v Německu seběhlo a co vám dalo?
Dostal jsem se tam díky agentům a velké pomoci Tomáše Pešíra, který mi stojí po boku po celou moji kariéru. Německo mi dalo spoustu věcí do života i fotbalového růstu. Naučil jsem se jazyk, viděl jsem, jak to funguje v zahraničí. Musím říct, že je to úplně jiný svět než v Česku. Strávil jsem tam necelých pět let a věřím, že mi to pomohlo a posunulo mě to.
Měl jste možnost v Německu pokračovat?
Možnosti byly, ale přišla nabídka jít do Jablonce. V Norimberku bych pokračoval v B-týmu a prvoligová příležitost se těžko odmítá. Takže jsem sáhnul po Jablonci.
Přemýšlel jste do budoucna o návratu za hranice?
Kdyby se naskytla možnost, určitě bych neváhal. Dostat se do zahraničí je můj osobní cíl, ale vím, že mě čeká ještě dlouhá cesta. Musím každý den odevzdávat maximum, aby se mi to podařilo.
