V minulé sezoně se ve Zlíně nepodařilo udržet Chance Ligu. Jak dlouho jste pak přemýšlel, jestli pokračovat?
Moc ne. Spíš panovalo obrovské zklamání. Člověk týden
přemýšlel nad tím, co bude dál, jak se posunout nebo co udělat. Měl jsem obavy,
jestli to vůbec má dál smysl. Spousta hráčů odešla, chyběla energie. Naštěstí to
rychle přešlo. S panem majitelem jsme byli předběžně domluvení, že budeme
pokračovat v práci, kterou jsme předtím odvedli. Týden po sezoně jsme se
do ní zase pustili. Přepnuli jsme na druholigovou úroveň a začali jsme tvořit
kádr.
Před příchodem do Zlína jste v CHNL vedl Kroměříž.
Věděl jste tak, co vás v soutěži čeká?
Věděl jsem, do čeho jdu. Pro kluky to bylo něco nového. Byl
jsem v očekávání, jak se na soutěž adaptují. Oproti první lize je druhá
liga daleko vyrovnanější, nenajdete v ní odskočené týmy jako Sparta, Slavia
nebo Plzeň. Věděli jsme, že nás čekají kvalitní soupeři, kterým se ale dá
čelit. Pokud hrajete zodpovědný fotbal a klukům se podaří udržet svou aktuální
formu. V první lize je tohle kolikrát velmi složité, kvalita soupeřů je
tam daleko vyšší.
Věděli to i hráči, nebo to poznali až po prvním zápase v
Líšni? V deseti jste tam vybojovali bod.
Myslím si, že nevěděli. Spousta hráčů, kteří zůstali,
procházela spíše prvoligovými štacemi. Hráčů s druholigovými zkušenostmi
bylo strašně málo. Navíc, když soutěž zažili, tak hrozně dávno. Blíže druhou
ligu znali snad jenom Buchvaldek a Machalík. Ten to měl zrovna v Líšni složité,
hrál proti svému bývalému týmu. Buchy toho zase v minulé sezoně moc
neodehrál. Pak přišel ještě Miloš Kopečný, který měl se soutěží dlouhodobé
zkušenosti. Takže to máme tři lidi. Je pravda, že adaptace u nich byla rychlejší.
Ostatní se s druhou ligou sžívali a sžívají doteď. Vidí, že není lehká a
každý získaný bod stojí obrovské úsilí. Doufám, že si bodové šňůry budeme pořád
vážit a budeme v ní pokračovat. Výsledky jsme teď sice měli dobré, ale ve
druhé lize se to může kdykoliv zlomit. Nesmíme nic vypustit.
Od remízy s Líšní jste pokaždé zvítězili, jaká nyní v
mužstvu panuje nálada?
Po vítězství je vždycky dobrá, tam není co řešit. Lépe se
regeneruje, lépe se v týmu pracuje. Určitě u nás ale nepanuje uspokojení.
Ani nepodceňujeme nebo nepřeceňujeme situaci, ve které momentálně jsme. Kluci
moc dobře vědí, že musíme pokračovat v nastavené cestě a dosavadních výsledcích.
Je klíčem k vítězné sérii zabezpečená obrana? Nabízelo by
se to, zatím jste dostali jen tři góly.
Ať si říká kdo chce, co chce, obrana je vždycky klíčem k úspěchu.
Pokud máte dobře zorganizovanou obranu a nedostáváte tolik gólů, nemusíte
dotahovat. Soupeř nemá takovou jistotu, když se nedostává do šancí. Nezvedá se
mu sebevědomí, není aktivní. I v první lize. Obrana pro mě vždycky byla
klíčovým faktorem, potom z ní vychází útok. A pokud vám dobře nepracuje
útok, nejste aktivní už nahoře nebo ve středním bloku, nebude vám dobře fungovat
ani obrana. Není to spojené jenom s obranou, ale s obrannou fází
celého týmu. Na ni potom navazuje útočná fáze. Zatím jsme přímočaří, rychle se
dostáváme nahoru, což jsem vždycky chtěl. Nějaké extrémní obehrávání se se mi
při vedení útoku nelíbí. Chci, abychom chodili přímočaře nahoru a byli pro
soupeře nebezpeční. Kluci to zatím plní dobře. Věřím, že v tom budeme
pokračovat.
Čekáte od některých hráčů ještě víc? Třeba navrátilec
Tomáš Poznar se zatím trefil jen dvakrát.
Hráče vůbec neposuzuji podle gólů. Nezohledňuji to ani v sestavě
ani v přístupu k nim. Jde mi o jejich přínos pro tým. Když vidím borce,
který to na hřišti odmaká, pomůže v obraně nebo je ostrý a přesný do
útoku, vůbec neřeším, že mu to tam někdy nepadne. Každý hráč má v týmu svůj
určitý úkol. Samozřejmě jsem za kluky rád, že dávají góly, ale není to pro mě
to podstatné. Podstatné je, jak hráči fungují celoplošně na hřišti a jak jsou
přínosní pro mužstvo v určitých fázích utkání. Podle toho, co po nich
chceme. I Tomáš má svou úlohu v týmu, plní ji velice dobře. To, že zatím
nedává tolik branek, kolik by chtěl, je jedna věc. Ale zase přijde a navazuje
na sebe hráče soupeře. Samozřejmě máme kluky, kteří ještě mají určité rezervy a
mohli by hrát lépe. Myslím si, že budou hrát lépe. Někdy je ovlivnila herní
absence, někdy zranění, jindy ztráta formy. Rezervy jsou každopádně vždycky.
Kluci ještě mohou jít nahoru – herně i kondičně. Zatím jsem nicméně spokojený.
Brankář Stanislav Dostál, další zkušený hráč, vychytal v
osmi z jedenácti zápasů čisté konto. Co říci k jeho výkonům?
Standa pro nás byl klíčovým hráčem už v první lize.
Pokud tým nemá kvalitního gólmana, těžko může dosahovat dobrých výsledků. Tým
jde hodně dolů, když se soupeř dostane do pár šancí a brankář nechytí situaci,
kterou by měl chytit. Potom se z toho blbě vzpamatovává. Standa je pro nás
velmi důležitou postavou. Občas se s ním pobavím, ale nechávám jej v klidu,
aby se mohl soustředit na svou práci. Vím, že brankáři jsou svoji. Standa nemá
rád moc mluvení a rozebírání situací. Nechávám to na trenérovi brankářů. Standa
dokazuje, že má obrovskou kvalitu. Věřím, že mu to bude lepit jako doteď.
Překvapila vás v něčem Chance Národní Liga?
Obrovskou vyrovnaností. Přijedete na hřiště posledního týmu
tabulky a víte, že vás tam čeká strašně náročný zápas. Pokud k němu nepřistoupíte
se stoprocentní koncentrací, nasazením a nadšením, nezvládnete ho. To je na
druhé lize krásné. Každý tým je tomu druhému vyrovnaným soupeřem, i když třeba
nemá tak vysokou kvalitu, což je opodstatněné. Dokáže zlobit a klidně může
porazit prvního. Čekal jsem vyrovnanou soutěž, ale vyrovnanost je opravdu
velká. Musíte bojovat o každý centimetr hřiště. Je to boj, obrovsky náročný na
psychiku i kondici.
Na co jste se zaměřili v reprezentační přestávce?
Doléčili jsme pár šrámů, které kluci měli z předchozích
týdnů. Trochu jsme se zaměřili na herní věci. Někteří kluci nastoupili za
béčko, aby měli herní vytížení, jiní měli volnější režim. Také jsme se zaměřili
na silovou stránku, byl to takový mix všeho. O víkendu měli kluci volno. Hlava
byla dobrá, protože se vyhrálo ve Varnsdorfu, pauzu všichni prožili ve větším
klidu.